ZDENKA VEREŠOVÁ
_________________________________________________________________________
V ŠUMĚNÍ LISTŮ

Nekonečná posloupnost
všech proměnných
v pohybu větru
ladí všechny tvary
do správného pořadí
a zvuku

Do zahuštění tepu

Neskladné maličkosti
opouštějí prostor


PŘESMĚROVÁNÍ

Včerejší den jsem roztrhala
Už dosloužil
Zbytky teď čekají v řadě

Nutkavá vnitřní definice náhle změnila směr
Roztekla se do všech polštářů v domě
Zradil ji dech

Sebereflexe citu obnovila význam v sebeurčení
Vrací vychýlení do rovnovážné podoby

Vysoké frekvence zvuku udržují rytmicky pohyb
v bodě přetížení

Nekonečno už omyl nehlásí


HLUBINA

V hlubině hlubina
řeka řeku protne

Po proudu proud
tiše slova setne

V sekundě hodina času
Na všechno


ŠELEST HROMŮ

Ve větru šelest ozvěny hromů.
Po stopách zápasu kroky své svedu.

Ze stovky částic tíživé pokory
složím si život svůj do krabičky.
Jen tak, na dotyk.

Žiju dvě místa.
Pod jedním přístřeším.

Patřím tady i sem,
ale dýchám odjinud.


© 2016 z.veresova